Otázka, zda má být veřejná podpora poskytována pouze v souvislosti se ztrátovými projekty, je mi v praxi pokládána poměrně často. Formulace odpovědi si pak vždy vyžádá hlubší rozbor problému.
Smyslem pravidel regulujících poskytování veřejné podpory je ochrana soutěže na vnitřním trhu EU. Dlužno říci, že regulaci poskytování veřejné podpory provádí nejen EU, ale i jiná „uskupení“ (např. WTO). Regulace veřejné podpory má přispět k tomu, aby podniky, které žádné veřejné podpory nezískávají, nebyly nadměrně znevýhodněny oproti podnikům, které různé formy veřejných podpor čerpají. Poskytování veřejných podpor má totiž i tu vlastnost, že může na trhu udržovat neefektivní podniky, které by bez veřejných asistencí musely vyklidit pozice ve prospěch podniků schopných držet krok s novými trendy a přizpůsobovat se tržnímu vývoji. Tím pak dochází k narušování tržního působení – deformaci trhu.
Je známou věcí, že pravidla EU poskytování veřejné podpory nezakazují, pouze je regulují tím způsobem, že veřejná podpora může být poskytnuta toliko na základě konkrétní výjimky stanovené Smlouvou o fungování EU (SFEU). To, zda jsou podmínky konkrétní výjimky naplněny, je zpravidla posuzováno Evropskou komisí, která má jako jediná v EU posuzování slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem v gesci.
Příslušné výjimky pro poskytování veřejné podpory v rámci EU jsou koncipovány tak, že veřejné asistence jimi pokryté mají zpravidla něčemu napomoci (např. hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností – čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU), něco usnadnit (např. rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí – čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU) či něčemu pomoci (např. kultuře a zachování kulturního dědictví – čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU).
Žádná z výjimek obsažených ve SFEU však explicitně nestanoví, že by veřejná podpora měla být poskytována pouze na ztrátové aktivity či projekty. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by například možné poskytovat investiční pobídky, což se děje prakticky v rámci celé EU a veřejné financování bývá zpravidla poskytováno nadnárodním vysoce ziskovým investorům (podnikům). Příslušná veřejná podpora pak v takových případech bývá ospravedlňována tak, že napomáhá rozvoji určitému regionu, a to právě prostřednictvím dané investice a nejedná se pouze o podporu investora, byť tomu tak minimálně zčásti je. Podobně je tomu i v případě tzv. filmových pobídek, které zavedla řada členských států EU (ČR nevyjímaje), přičemž veřejné podpory může získávat i tvorba ryze komerčních, ziskově orientovaných audiovizuálních děl.
Na druhou stranu je třeba uvést, že určité kategorie veřejných podpor poskytování veřejných prostředků na ztrátové projekty (aktivity) předpokládají. Například v případě veřejné podpory služeb obecného hospodářského zájmu se poskytuje vyrovnávací platba (kompenzace), která má za cíl – zjednodušeně řečeno – uhradit ztrátu vzniklou v souvislosti s realizací takových služeb.
Vzhledem k uvedenému lze konstatovat, že veřejné podpory zpravidla nemusí být poskytovány pouze v souvislosti se ztrátovými činnostmi či projekty, nic však nebrání poskytovateli veřejných prostředků v tom, aby si takovou podmínku stanovil. Vždy však záleží na konkrétní kategorii veřejné podpory (výjimce), která dané veřejné financování pokrývá.
8. 3. 2021
JUDr. Michael Kincl
Zpracováno pro Institut pro veřejnou podporu
a vzdělávání CEREBRO s.r.o.
